Jakub Tomáško  

Řekni nám něco o sobě:

Jsem absolvent doktorského oboru Chemie a analýzy potravin na Ústavu analýzy potravin a výživy, ale zabývám se analýzou kontaminujících látek v životním prostředí (především chlorovanými parafíny), jejich osudem a možnými vstupy do lidského organismu. Analýza potravin tak tvoří jen část mého odborného záběru. S přáteli se také pravidelně účastním Hospodských kvízů včetně Mistrovství České republiky, kde mě nejvíce baví témata film, historie a různé logické a slovní hádanky.

 

Co tě nejvíce baví na práci vědce?

To, že člověk může řešit nové výzvy a neupadat do rutiny. Jedna má bývalá kolegyně říkala, že na práci vědce je super, že tě každý den naštve něco jiného. A to je spojené s řešením drobných problémů, kdy člověk musí aplikovat své dosavadní vědomosti a zkušenosti, vědeckou metodu a někdy i manuální zručnost při provádění experimentů. A právě to každodenní překonávání obtíží a objevování nového je krásné, protože samotná práce vědce nemusí být jen o velkých průlomových objevech.

 

Co považuješ za své největší dosavadní úspěchy?

Výhra zlatého bludišťáka. Dále podílení se na certifikaci referenčního materiálu pro analýzu chlorovaných parafínů v rybím mase. Detaily nejsou až tak důležité, ale v rámci analytické chemie jsou tyto materiály velmi důležité. A to, že jsme jako laboratoř byli pozváni se na tomto podílet je potvrzení a vlastně i pochvala, že v rámci naší pracovní skupiny děláme dobře, to, co děláme. Pro mě to je navíc i významné, protože analýzu chlorovaných parafínů jsem na našem pracovišti zaváděl od začátku své vědecké kariéry. Během svého studia jsem také za svůj výzkum obdržel stipendia AOAC/Herbalife a Emila Votočka a Cenu Josefa Hlávky.

 

Proč si dal přednost vědě před komerční sférou?

V rámci svého postdocu pokračuji v tématech, které buď navazují na již dokončené studie během mého doktorátu nebo v tématech, které se nepodařilo dokončit. Jinými slovy, stále je co dělat. Nicméně jako mladý vědecký pracovník mne doufám nečeká jedna práce až do důchodu a v budoucnosti bych se komerční sféře nebránil.

 

Co bys vzkázal těm, co přemýšlí nad doktorátem na VŠCHT?

Zkuste to a uvidíte. I když se jedná o další stupeň vysokoškolského studia, je to oproti bakaláři a magistru dost odlišné a i někdo, kdo prolézal u zkoušek s odřenýma ušima se zde může najít a excelovat. Navíc ve výzkumných týmech se můžou prosadit a být potřeba spořádaní dříči i trochu roztěkaní, ale za to kreativní jedinci. Co se týče samotné VŠCHT, výhodou je studia právě zde může být poměrně luxusní přístrojové vybavení jednotlivých ústavů, podílení se na mnohdy velmi zajímavých projektech a podílení se na výuce.

 

 

Jak vnímáš význam ocenění, jako je Hlávkova nadace, pro podporu mladých vědců a studentů? Můžeš nám zároveň přiblížit výzkum, za který jsi získal toto ocenění?

Ocenění od Hlávkovy nadace si velice cením, především kvůli prestižnosti tohoto udělení a osobě samotného Josefa Hlávky jako mecenáše kultury a vědy. Nicméně bych řekl, že pro podporu mladých výzkumníků je mnohem důležitější systém Interní grantové agentury fungující pro doktorandy na VŠCHT. Ocenění jsem obdržel krátce po dokončení svého doktorátu, a tedy spíš za celkové dosažené výsledky než za jednu studii. V rámci svého doktorátu jsem se věnoval analýze chlorovaných parafínů, což jsou látky vyráběné člověkem a používané především jako aditiva v plastech. Tyto látky mohou působit negativně na lidské zdraví, především narušováním hormonálního systému, a navíc jsou podezřelé z karcinogenity. V rámci svého výzkumu jsem sledoval výskyt těchto látek v jejich primárním použití (tedy v technických směsích, plastech a textilu), jejich uvolňování do životního prostředí, průnik do potravin, jejich chování během zpracování potravin a v neposlední řadě i jejich přítomnost v lidském těle. Ve zkratce lze konstatovat, že i přes jejich skoro až všudypřítomnost je expozice české populace těmito látkami poměrně nízká.