Jan Vališ

Řekni nám něco o sobě:

Jsem doktorand na Ústavu analytické chemie (FCHI), kde jsem, podobně jako většina doktorandů na VŠCHT Praha, absolvoval i pregraduální studium. Výzkumně jsem rozkročen mezi spektroskopií, zpracování signálu, strojovým učením a medicínou - zabývám se vývojem diagnostických metod založených na vibrační spektroskopii.

 

Vedle výzkumu a výuky, která mě i po těch letech stále ohromně baví, jsem také na VŠCHT součástí Elektronického Rozcestníku Doktoranda (ERD) a Akademického senátu FCHI (AS FCHI) a týmu Data Stewardship Support. Díky působení v ERD a AS FCHI mám příležitost s kolegy pozitivně ovlivňovat dění ve škole a přispívat k tomu, že se nám na ní dobře žije, studuje a pracuje a v roli fakultního datastewarda zase mohu podporovat výzkumníky na škole v naplňování požadavků poskytovatelů podpory i dobré praxe.

 

Aby toho nebylo málo, tak správou výzkumných dat a open science se zabývám ještě v NTK v rámci projektu NCIP, což je pro změnu fajn kvůli tomu, že se díky této pozici dostanu k širokému okruhu lidí a rozšiřuji si tím své obzory i mimo chemii. Navíc pomáhat a radit lidem mě vždycky bavilo a tady mě za to ještě platí – co by na tom člověk neměl rád.

 

Co tě nejvíce baví na práci vědce?

Na výzkumu mě krom myšlenky, že by mohl být jednoho dne přínosný, baví taková ta jeho členitost a různorodost. Občas se samozřejmě najde něco trochu monotónnějšího, ale jinak je to činnost pestrá, a to se mému ADHD líbí.

 

Vedle takových těch bibliometrických úspěchů jako jsou publikace v časopisech v Q1 považuji za mimořádný úspěch ne jedno, ale hned dvě ocenění za nejlepší přednášku na 24th Interdisciplinary Meeting of Young Scientists in Milovy (jednou od publika a podruhé od odborné poroty). Na nějaké ty prezentační úspěchy jsem si v pregraduálním studiu docela zvykl, ale vždy byly "pouze" rovné počtu prezentací.

 

Co považuješ za své největší dosavadní úspěchy?

Za další neméně významný úspěch považuji, že jsem s kolegy doktorandy letos uspořádal již druhou International Doctoral Conference on Advances in Chemistry. Je bezva, že nás v tom škola podporuje – jednak je to neocenitelná škola manažerských dovedností, jednak u toho člověk potká řadu zajímavých lidí. Zní to trochu jako klišé, ale jak jinak by se člověk dostal do mezinárodního autorského kolektivu, který právě podává review do Q1?

 

V neposlední řadě jsem teď byl před nedávnem oceněn národní komunitou datastewardů, čehož si opravdu vážím.

 

Proč si dal přednost vědě před komerční sférou?

Když jsem se hlásil na doktorát, tak věda byla upřímně jen jedna z motivací – zamlouvala se mi celkově ta pestrá nátura akademické profese a ta určitá svoboda, kterou bych asi v korporátu nenašel tak snadno jako na vysoké škole. Líbilo se mi, že budu mít příležitost učit a pořád se dozvídat něco nového, nejen do omdlení praktikovat něco, co jsem se už naučil. A tohle kouzlo i po 4 letech stále trvá.

 

Co bys vzkázal těm, co přemýšlí nad doktorátem na VŠCHT?

Promyslete si to – pokud víte, že Vás baví výzkum, pedagogika, nebo volná kombinace obojího, jděte do toho. Bude to sice možná dřina, ale s dobrým školitelem to bude fajn a na konci bude i ten titul s šancí pokračovat ve vědě i nadále. Pokud to ale jdete dělat čistě pro titul, nebo si nevyberete důsledně svého školitele, budou to dlouhé 4 roky.

 

Co tě přivedlo k tomu, že ses kromě výzkumu pustil i do role Data Stewarda – a kdybys mohl změnit jednu věc v tom, jak čeští vědci zacházejí s daty, co by to bylo?

Jak už to tak bývá, tohle byla vlastně celkem náhoda. V roce 2021/22, kdy se na VŠCHT pilotoval kurz Data Stewardshipu, jsem si říkal, že s daty pracuji, a tak by nebylo na škodu se dozvědět trochu víc. V průběhu kurzu jsem si uvědomil, že to je vlastně poměrně nová oblast, a protože to bylo nové de facto pro všechny v ČR, dostal jsem se do teamu Data Stewardhsip Support vedeného Martina Schätzem, který mě s kolegyní, Georginou Koutentaki, skvěle zaškolil/mentoroval a otevřel mi tuhle druhou paralelní profesní dráhu. Docela se při tom taky hodilo, že mé analyticko-chemické vzdělání - na VŠCHT je inherentně velké množství dat analytického charakteru.

 

Co se změny týká, asi bych řekl, aby se výzkumníci tolik nebáli. On ten termín správa výzkumných dat/research data managment zní jako strašák, ale ve skutečnosti velkou část těch dobrých postupů už leckdy výzkumníci provozovali ještě před tím, než se tomu dal nějaký moderní název. A ta troška, co je nová, typicky sdílení dat, ve skutečnosti také není tak převratná, jak se občas někteří domnívají – v moha oborech to bylo běžné již několik dekád nazpět, a dokonce i v chemii byla dostupnost dat na vyžádání běžnou praxí.