Tomáš Balický

Řekni nám něco o sobě:

Jsem třetím rokem na doktorátu a zároveň jsem i třetím rokem učitelem chemie na střední škole. Zabývám se biodegdadovatelným Fe a jeho slitinami. Pomáhám s webem v spolku ERD, který pomáhá ostatním doktorandům. Rád sportuju. Hraju volejbal, lezu na stěně/skále a učím se italsky.

Co tě nejvíce baví na práci vědce?

Volnost a rozmanitost. Můžu si práci organizovat, jak potřebuju a zároveň je na mě, jak to udělám.

Co považuješ za své největší dosavadní úspěchy?

Na doktorátu asi nic konkrétního, úspěch je, že to šlape a dostavují se výsledky z experimentů.  

Proč jsi dal přednost vědě před komerční sférou?

Necítil jsem potřebu začít pracovat hned po škole v nějaké konkrétní práci. Koukal jsem se po možnostech, ale co se týče kovů, tak toho tolik v Praze nebylo. Věda mě baví a chtěl jsem se ještě porozhlédnout. 

Co bys vzkázal těm, kteří přemýšlí nad doktorátem na VŠCHT?

Pokud vás ta škola za 5 let neznechutila, tak jděte do toho. Kulisy jsou sice stejný, ale náplň je jiná. Jinak s vámi jednají lidé okolo vás. Děláte práci, která je pestřejší než ty roky předtím. Můžete to dělat víc podle sebe. Dostanete se k věcem, se kterými jste předtím dělat nemohli. 

Jak se ti během doktorátu daří skloubit vlastní výzkum, výuku a další aktivity a ovlivňuje tahle pestrost i to, čemu by ses chtěl do budoucna věnovat?

Díky časové variabilitě se to skloubit lze. Chtěl bych se svému oboru věnovat i nadále. To, jestli to bude ve vědě nebo ve firmě se uvidí. Kdo ví, třeba budu nakonec učit chemii na střední.