Ústav chemické technologie restaurování památek

Garantující pracoviště:	Ústav chemické technologie restaurování památek
Studijní program/specializace:	Konzervační vědy v péči o hmotné kulturní dědictví ( výuka v českém jazyce )
Školitel:	Ing. Vítězslav Knotek, Ph.D.

Anotace

Kinematografické filmy vyrobené na podložce z triacetátu celulózy tvoří značnou část fondů filmových archivů. Filmy vyrobené v období přibližně od 50. do 80. let 20. století obsahují zvukovou stopu ve formě magnetického pásu. Podložka z triacetátu celulózy je náchylná k degradaci projevující se smrštěním, kroucením a křehnutím. Tyto rozměrové změny mohou vést k chybám při přehrávání magnetické zvukové stopy a obtížné digitalizaci. Práce se bude zabývat studiem degradačních procesů filmové podložky z triacetátu celulózy a jejich vliv na magnetickou zvukovou stopu. Jedním z cílů bude vyvinutí metod k dočasnému odstranění projevů degradace podložky a zjištění vlivu na zvukovou stopu. Zároveň bude zkoumán možný katalytický vliv přítomnosti magnetické zvukové stopy na degradaci podložky.

Garantující pracoviště:	Ústav chemické technologie restaurování památek
Studijní program/specializace:	Konzervační vědy v péči o hmotné kulturní dědictví ( výuka v českém jazyce )
Školitel:	doc. Dr. Ing. Michal Ďurovič

Anotace

V depozitářích archivů, muzeí a galerií je uchováváno značné množství tzv. transparentních papírů, které jsou schopny propouštět viditelné světlo bez jeho podstatného rozptylu. Tuto vlastnost využívali při své práci inženýři a architekti při tvorbě výkresů a plánů, ale také umělci pro zhotovování kopií nebo přenos kreseb na originální podložku. Lze v zásadě rozlišit tři základní skupiny transparentních papírů: impregnované, pergamenové a papíry z přemleté papíroviny. Tyto materiály vykazují sníženou odolnost proti stárnutí a jsou proto považovány nestabilní. Cílem dizertační práce bude studium odolnosti proti stárnutí různých typů transparentních papírů a studium vlivu kvality obalového materiálu na tento proces. Součástí této práce bude také studium metod konzervování-restaurování (např. dezinfekce, odkyselování, opravy či podlepování) a restaurování vybraných historických objektů z transparentního papíru.

Garantující pracoviště:	Ústav chemické technologie restaurování památek
Studijní program/specializace:	Konzervační vědy v péči o hmotné kulturní dědictví ( výuka v českém jazyce )
Školitel:	Ing. Klára Drábková, Ph.D.

Anotace

Při restaurování textilních předmětů je nejčastěji využíváno hedvábné plátno, organza nebo krepelína. Dobarvení těchto pomocných materiálů je základní součástí restaurátorských prací. Pro barvení je možné využít různé typy barviv (zejména 1:2 kovokomplexní, přímá a reaktivní), ale také různé textilní pomocné prostředky (TPP) a postupy barvení. Dlouhodobá stabilita vybarveného hedvábí může být ovlivněna nejen typem barviva, ale také složením a koncentrací TPP, hodnotou pH barvicí lázně a v neposlední řadě teplotním průběhem celého barvicího procesu. Cílem práce bude optimalizovat barvicí proces hedvábí pro vybraný typ barviva na základě měření egality, sytosti barevného odstínu a jeho dlouhodobé stability a zapouštěcí zkoušky. Součástí práce bude i studium kinetiky vytahování barviva pomocí UV/Vis spektroskopie.

Garantující pracoviště:	Ústav chemické technologie restaurování památek
Studijní program/specializace:	Konzervační vědy v péči o hmotné kulturní dědictví ( výuka v českém jazyce )
Školitel:	doc. Dr. Ing. Michal Ďurovič

Anotace

V průběhu stárnutí celulózových a lignocelulózových materiálů vznikají oxidací a fotooxidací nové chromofory, které způsobují jejich barevné změny (žloutnutí). Jedná se o ketonové a karboxylové funkční skupiny vzniklé na uhlíkových atomech C₂ a C₃ β-D-glukopyranózové jednotky, uronové kyseliny v monomerní formě, 4-O-metyl-D-glukuronoxylan, chromofory ligninu a chromofory chinoidního charakteru. Pro studium vzniku chromoforů, případně jejich odstranění (například bělení) je kromě infračervené spektroskopie s Fourierovou transformací využívána reflexní spektroskopie v ultrafialové a viditelné oblasti spektra. Interpretace těchto spekter a přiřazení jednotlivých absorpčních pásů konkrétním chromoforovým systémům je však obtížné. V této práci budou připraveny různě selektivně oxidované, případně uměle stárnuté celulózové a lignocelulózové vzorky. Cílem bude UV/VIS reflexní (R_∞), K/S a dekolorační křivky korelovat se spektry FTIR a NMR a vzniklé chromofory identifikovat a popsat.

Garantující pracoviště:	Ústav biochemie a mikrobiologie Ústav chemické technologie restaurování památek
Studijní program/specializace:	Konzervační vědy v péči o hmotné kulturní dědictví ( výuka v českém jazyce )
Školitel:	doc. Ing. Hana Stiborová, Ph.D.

Anotace

Kulturní dědictví představuje vše co lidstvo vytvořilo v minulosti a co je základem dalšího kulturního rozvoje každého národa. Biodeteriorace archiválií je velkým problémem, kterému se v současné době věnuje náležitá pozornost. Abychom mohli kulturní objekty ochránit před zničením musíme identifikovat původce. Z toho vyplývá potřeba stanovit u sledovaných objektů tzv. mikrobiom, což je společenství mikroorganismů, nacházejících se na povrchu archiválií, které svou metabolickou činností přispívají k biodeterioraci kulturních objektů. Cílem disertační práce je identifikovat a isolovat přítomné mikroorganismy na vybraných archiváliích a navrhnout šetrné způsoby jejich odstranění.