Ústav chemické technologie restaurování památek

Garantující pracoviště:	Ústav chemické technologie restaurování památek
Studijní program/specializace:	Konzervační vědy v péči o hmotné kulturní dědictví ( výuka v českém jazyce )
Školitel:	Ing. Vítězslav Knotek, Ph.D.

Anotace

Kinematografické filmy vyrobené na podložce z triacetátu celulózy tvoří značnou část fondů filmových archivů. Filmy vyrobené v období přibližně od 50. do 80. let 20. století obsahují zvukovou stopu ve formě magnetického pásu. Podložka z triacetátu celulózy je náchylná k degradaci projevující se smrštěním, kroucením a křehnutím. Tyto rozměrové změny mohou vést k chybám při přehrávání magnetické zvukové stopy a obtížné digitalizaci. Práce se bude zabývat studiem degradačních procesů filmové podložky z triacetátu celulózy a jejich vliv na magnetickou zvukovou stopu. Jedním z cílů bude vyvinutí metod k dočasnému odstranění projevů degradace podložky a zjištění vlivu na zvukovou stopu. Zároveň bude zkoumán možný katalytický vliv přítomnosti magnetické zvukové stopy na degradaci podložky.

Garantující pracoviště:	Ústav chemické technologie restaurování památek
Studijní program/specializace:	Konzervační vědy v péči o hmotné kulturní dědictví ( výuka v českém jazyce )
Školitel:	Ing. Irena Kučerová, Ph.D.

Anotace

Polychromní barevná úprava sochařských děl byla historicky nedílnou součástí prezentace uměleckého díla. Základem práce bude studium barevné vrstvy, konkrétně leštěných nábrusů reálných vzorků polychromie, s důrazem na identifikaci použitých pigmentů a pojiv (VID a UV optická mikroskopie, SEM EDS, FTIR, …) a z toho plynoucí použití konkrétních výtvarných technologií. Studium se bude zabývat obdobím gotického a barokního umění v českých zemích. Práce se zaměří na popis historického vývoje polychromní vrstvy, a to v kontextu s materiálovou podstatou sochařského díla (kámen, dřevo, …) a jeho původním umístněním. Bude tedy studováno, existuje-li odlišnost ve výstavbě polychromní vrstvy určené pro prezentaci v interiéru či exteriéru, včetně možných odlišností v závislosti na použití konkrétního sochařského materiálu, např. v případě kamenného materiálu, je-li uplatňována stejná výstavba barevné vrstvy bez rozdílu na použití v Čechách běžných materiálů jakými jsou pískovec, opuka či vápenec. Získané poznatky budou diskutovány v rámci evropského kontextu.

Garantující pracoviště:	Ústav chemické technologie restaurování památek
Studijní program/specializace:	Konzervační vědy v péči o hmotné kulturní dědictví ( výuka v českém jazyce )
Školitel:	doc. Dr. Ing. Michal Ďurovič

Anotace

Samotný proces diazotypie je známý od 80. let 19. století, jeho použití pro rozmnožování technických výkresů je zaznamenáno od počátku 20. let 20. století. Diazotypy nejsou stabilní materiály a vykazují vysokou citlivosti na okolní prostředí. Výsledkem degradace azobarviva na povrchu diazotypu je ztráta barvy hlavně v průběhu fotolýzy, fotooxidace a oxidace. Rychlost těchto procesů závisí na koncentraci kyslíku a škodlivých plynných polutantů v atmosféře, na teplotě, vlhkosti a na působení světla, ale také na kvalitě samotné papírové podložky. To se projevuje třemi způsoby: ztmavnutím pozadí, barevnou změnou azobarviva a zvýšenou křehkostí podložky. Cílem práce bude jednak laboratorní příprava různých typů diazotypických záznamů a následné studium vlivu vybraných degradačních faktorů na jejich stabilitu. Výsledky laboratorních testů budou porovnávány s archivními originály. Zvláštní pozornost bude také věnována studiu vlivu kvality použité papírové podložky a její případné odkyselování na stabilitu diazotypického záznamu.

Garantující pracoviště:	Ústav chemické technologie restaurování památek
Studijní program/specializace:	Konzervační vědy v péči o hmotné kulturní dědictví ( výuka v českém jazyce )
Školitel:	Ing. Klára Drábková, Ph.D.

Anotace

Garantující pracoviště:	Ústav chemické technologie restaurování památek
Studijní program/specializace:	Konzervační vědy v péči o hmotné kulturní dědictví ( výuka v českém jazyce )
Školitel:	doc. Dr. Ing. Michal Ďurovič

Anotace

Instrumentální analytické a zobrazovací metody založených na interakci rentgenového záření s materiály jsou považovány za neinvazivní, tedy bez negativního dopadu na vlastnosti zkoumaných materiálů. Některé současné sofistikované rentgenové techniky poskytující přesnější informace o složení a struktuře předmětů vyžadují často i výrazně větší dávky ozáření např. mikro-analýz s fokusem RTG-záření do malého objemu na povrchu předmětu; analýzy v rentgenových svazcích synchrotronových zdrojů; výpočetní tomografie. Cílem bude studium nežádoucích radiačních a post radiačních efektů u vybraných organických materiálů se složitějšími molekulami, které mohou být poškozeny působením vzniklých radikálů (např. různé druhy papíru, textilu, kolagenové materiály, proteinová pojiva, případně arylmetanová barviva).