Ústav chemické technologie restaurování památek
Kinematografické filmy na triacetátové podložce
Místo výkonu práce: | Ústav chemické technologie restaurování památek, FCHT, VŠCHT Praha |
Garantující pracoviště: | Ústav chemické technologie restaurování památek |
Studijní program/specializace: | Konzervační vědy v péči o hmotné kulturní dědictví ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | Ing. Vítězslav Knotek, Ph.D. |
Předpokládaná forma studia: | Kombinovaná |
Předpokládaný způsob financování: | Nefinancováno |
Anotace
Kinematografické filmy vyrobené na podložce z triacetátu celulózy tvoří značnou část fondů filmových archivů. Filmy vyrobené v období přibližně od 50. do 80. let 20. století obsahují zvukovou stopu ve formě magnetického pásu. Podložka z triacetátu celulózy je náchylná k degradaci projevující se smrštěním, kroucením a křehnutím. Tyto rozměrové změny mohou vést k chybám při přehrávání magnetické zvukové stopy a obtížné digitalizaci. Práce se bude zabývat studiem degradačních procesů filmové podložky z triacetátu celulózy a jejich vliv na magnetickou zvukovou stopu. Jedním z cílů bude vyvinutí metod k dočasnému odstranění projevů degradace podložky a zjištění vlivu na zvukovou stopu. Zároveň bude zkoumán možný katalytický vliv přítomnosti magnetické zvukové stopy na degradaci podložky.
Materiály a technologie polychromní úpravy sochařských děl
Místo výkonu práce: | Ústav chemické technologie restaurování památek, FCHT, VŠCHT Praha |
Garantující pracoviště: | Ústav chemické technologie restaurování památek |
Studijní program/specializace: | Konzervační vědy v péči o hmotné kulturní dědictví ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | Ing. Irena Kučerová, Ph.D. |
Předpokládaná forma studia: | Kombinovaná |
Předpokládaný způsob financování: | Nefinancováno |
Anotace
Polychromní barevná úprava sochařských děl byla historicky nedílnou součástí prezentace uměleckého díla. Základem práce bude studium barevné vrstvy, konkrétně leštěných nábrusů reálných vzorků polychromie, s důrazem na identifikaci použitých pigmentů a pojiv (VID a UV optická mikroskopie, SEM EDS, FTIR, …) a z toho plynoucí použití konkrétních výtvarných technologií. Studium se bude zabývat obdobím gotického a barokního umění v českých zemích. Práce se zaměří na popis historického vývoje polychromní vrstvy, a to v kontextu s materiálovou podstatou sochařského díla (kámen, dřevo, …) a jeho původním umístněním. Bude tedy studováno, existuje-li odlišnost ve výstavbě polychromní vrstvy určené pro prezentaci v interiéru či exteriéru, včetně možných odlišností v závislosti na použití konkrétního sochařského materiálu, např. v případě kamenného materiálu, je-li uplatňována stejná výstavba barevné vrstvy bez rozdílu na použití v Čechách běžných materiálů jakými jsou pískovec, opuka či vápenec. Získané poznatky budou diskutovány v rámci evropského kontextu.
Příčiny degradace diazotypických záznamů a metody jejich konzervace
Místo výkonu práce: | Ústav chemické technologie restaurování památek, FCHT, VŠCHT Praha |
Garantující pracoviště: | Ústav chemické technologie restaurování památek |
Studijní program/specializace: | Konzervační vědy v péči o hmotné kulturní dědictví ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | doc. Dr. Ing. Michal Ďurovič |
Předpokládaná forma studia: | Prezenční |
Předpokládaný způsob financování: | Stipendium + mzda |
Anotace
Samotný proces diazotypie je známý od 80. let 19. století, jeho použití pro rozmnožování technických výkresů je zaznamenáno od počátku 20. let 20. století. Diazotypy nejsou stabilní materiály a vykazují vysokou citlivosti na okolní prostředí. Výsledkem degradace azobarviva na povrchu diazotypu je ztráta barvy hlavně v průběhu fotolýzy, fotooxidace a oxidace. Rychlost těchto procesů závisí na koncentraci kyslíku a škodlivých plynných polutantů v atmosféře, na teplotě, vlhkosti a na působení světla, ale také na kvalitě samotné papírové podložky. To se projevuje třemi způsoby: ztmavnutím pozadí, barevnou změnou azobarviva a zvýšenou křehkostí podložky. Cílem práce bude jednak laboratorní příprava různých typů diazotypických záznamů a následné studium vlivu vybraných degradačních faktorů na jejich stabilitu. Výsledky laboratorních testů budou porovnávány s archivními originály. Zvláštní pozornost bude také věnována studiu vlivu kvality použité papírové podložky a její případné odkyselování na stabilitu diazotypického záznamu.
Studium a optimalizace barvicích procesů hedvábných textilií
Místo výkonu práce: | Ústav chemické technologie restaurování památek, FCHT, VŠCHT Praha |
Garantující pracoviště: | Ústav chemické technologie restaurování památek |
Studijní program/specializace: | Konzervační vědy v péči o hmotné kulturní dědictví ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | Ing. Klára Drábková, Ph.D. |
Předpokládaná forma studia: | Kombinovaná |
Předpokládaný způsob financování: | Nefinancováno |
Anotace
Studium vlivu některých neinvazivních metod průzkumu na organické materiály
Místo výkonu práce: | Ústav chemické technologie restaurování památek, FCHT, VŠCHT Praha |
Garantující pracoviště: | Ústav chemické technologie restaurování památek |
Studijní program/specializace: | Konzervační vědy v péči o hmotné kulturní dědictví ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | doc. Dr. Ing. Michal Ďurovič |
Předpokládaná forma studia: | Prezenční |
Předpokládaný způsob financování: | Stipendium |
Anotace
Instrumentální analytické a zobrazovací metody založených na interakci rentgenového záření s materiály jsou považovány za neinvazivní, tedy bez negativního dopadu na vlastnosti zkoumaných materiálů. Některé současné sofistikované rentgenové techniky poskytující přesnější informace o složení a struktuře předmětů vyžadují často i výrazně větší dávky ozáření např. mikro-analýz s fokusem RTG-záření do malého objemu na povrchu předmětu; analýzy v rentgenových svazcích synchrotronových zdrojů; výpočetní tomografie. Cílem bude studium nežádoucích radiačních a post radiačních efektů u vybraných organických materiálů se složitějšími molekulami, které mohou být poškozeny působením vzniklých radikálů (např. různé druhy papíru, textilu, kolagenové materiály, proteinová pojiva, případně arylmetanová barviva).
Aktualizováno: 16.2.2022 00:25, Autor: Jan Kříž