Ústav fyziky a měřicí techniky

Místo výkonu práce:	Ústav fyziky a měřicí techniky, FCHI, VŠCHT Praha
Garantující pracoviště:	Ústav fyziky a měřicí techniky
Studijní program/specializace:
Dále nabízena v programech:	Molekulární chemická fyzika a senzorika ( výuka v českém jazyce ), Měření a zpracování signálů v chemii ( výuka v českém jazyce )
Školitel:	Dr. Mgr. Jana Jirešová
Předpokládaná forma studia:	Prezenční
Předpokládaný způsob financování:	Stipendium

Anotace

Tato disertační práce se zaměřuje na studium potenciálu vzniku a mechanismů rozvoje bakteriální rezistence na netermální plazma. V rámci experimentální části bude sledován vliv opakované expozice netermálnímu plazmatu na vybrané bakteriální kmeny s cílem zjistit, zda a jak dochází k adaptačním změnám, které mohou ovlivnit účinnost této technologie v dlouhodobém horizontu. Součástí práce je i hodnocení praktických dopadů těchto poznatků pro budoucí využití netermálního plazmatu v oblasti dekontaminace a antimikrobiálních aplikací.​

Místo výkonu práce:	Ústav fyziky a měřicí techniky, FCHI, VŠCHT Praha
Garantující pracoviště:	Ústav fyziky a měřicí techniky
Studijní program/specializace:
Dále nabízena v programech:	Molekulární chemická fyzika a senzorika ( výuka v českém jazyce ), Měření a zpracování signálů v chemii ( výuka v českém jazyce )
Školitel:	Ing. Přemysl Fitl, Ph.D.
Předpokládaná forma studia:	Prezenční
Předpokládaný způsob financování:	Stipendium + mzda

Anotace

Významný rozvoj technologií přípravy nanomateriálů v posledních dvou dekádách umožnil přípravu celé řady senzoricky aktivních materiálů s unikátní strukturou a vlastnostmi. Poměrně jednoduchou technikou superkritického sušení je dnes z materiálů používaných pro chemické senzory možno připravovat aktivní vrstvy ve formě aerogelů. Z hlediska chemické senzoriky vykazují takto nanostrukturované materiály v mnoha směrech unikátní vlastnosti (vysoká citlivost a selektivita, velký aktivní povrch). Cílem práce bude návrh a realizace senzorů na bázi aerogelů tvořených anorganickými oxidy a jejich případnou chemickou (selektivní organické receptory, modifikátory povrchového napětí) a fyzikální modifikací (laserové žíhání, zabudování katalyticky aktivních nanočástic). Pro vyhodnocováni senzorické odezvy se bude využívat impedanční spektroskopie a UV-VIS-NIR spektrometrie.