idvazba: 78753
šablona: stranka
čas: 28.5.2023 16:19:48
verze: 5263
uzivatel:
remoteAPIs: https://studuj-api.cis.vscht.cz/cms/program?weburl=/home/pro-doktorandy/nabidka-predmetu
branch: trunk
Server: 147.33.89.153
Obnovit | RAW
idvazba: 78753
---Nová url--- (newurl_...)
domena: 'phd.vscht.cz'
jazyk: 'cs'
url: '/home/pro-doktorandy/nabidka-predmetu/program/22330/D302'
iduzel: 65654
path: 1/50375/50376/51163/51164/17704/65652/65654
CMS: Odkaz na newurlCMS
branch: trunk
Obnovit | RAW
![]() |
Biotechnologie
Doktorský program,
Fakulta potravinářské a biochemické technologie
Cílem doktorského studijního programu Biotechnologie je připravit absolventy s hlubokými teoretickými a praktickými znalostmi umožňujícími samostatnou tvůrčí práci v biotechnologických a dalších příbuzných oborech. Studium je zaměřeno na vědecký-výzkum a jeho aplikace ve vývoji nových produktů a v technologiích využívajících biologický činitel jako základ procesu. Zvláštní pozornost je věnována specifickým vlastnostem mikrobiální, rostlinné, a živočišné buňky a získání schopností aplikovat tyto poznatky při vývoji nových produktů. Nedílnou součástí je vývoj nových technických (inženýrských) řešení biotechnologických procesů. Studium je proto zaměřeno na komplexní prohloubení teoretických znalostí v chemických, biologických, inženýrských a ekonomických vědních disciplínách, a dále na získání praktických zkušeností a dovedností v oblasti řízení a metodologie biotechnologického výzkumu. UplatněníAbsolventi se uplatňují ve vědeckém výzkumu zaměřenému zejména na vývoj a optimalizaci procesů pro produkci farmaceutických produktů, čistých chemikálií, biopaliv, stejně jako tradičních produktů kvasného průmyslu. Další uplatnění je přímo biotechnologickém průmyslu a navazujících oblastech potravinářského, farmaceutického a chemického průmyslu, včetně oblasti zpracování biologických odpadů a ochrany životního prostředí. Mohou zastávat řídící pozice ve vývoji, výrobě, kontrole a projekci v komerčních institucích, respektive orgánech státní správy. Vzhledem k širokému pojetí odbornosti jsou připraveni nejen na profesionální působení ve své specializaci, ale také na snadnou adaptaci k případnému působení v dalších technologických a přírodovědných oborech. Detaily programu
Vypsané disertační práce pro rok 2023/24Adheze jednobuněčných řas na pevné povrchy
AnotaceJednoibuněčné řasy mají široké spektrum aplikací, jako jsou doplňky stravy, zdroj biologicky aktivních sloučenin a biopaliva. Jedním z klíčových faktorů ovlivňujících výtěžnost růstu řas ve fotobioreaktorech je přísun a distribuce světla v celém pracovním objemu reaktorů. Hloubka průniku elektromagnetického záření je negativně ovlivněna fenoménem adheze řas ke stěnám fotobioreaktoru. Cílem práce je studovat vliv povrchových vlastností a hydrodynamických podmínek na intenzitu adheze buněk k pevnému povrchu za účelem predikce a řízení jejího průběhu. Fyzikálně-chemický mechanismus adheze bude studován stanovením povrchových vlastností buněk a pevných konstrukčních materiálů fotobioreaktorů. Adheze bude popsána pomocí termodynamických a koloidních interakčních modelů. Vliv hydrodynamického smykového napětí na adhezi mikrořas bude studován v prstencovém biofilmovém reaktoru.
kontaktujte vedoucího práce
Místo výkonu práce:
Ústav biotechnologie, FPBT, VŠCHT Praha
Biologická aktivita nanočástic připravených „zelenými technologiemi“
AnotaceProkázané antimikrobiální účinky nanočástic kovů způsobené jejich unikátními vlastnostmi zajistily rychlý nárůst šíře jejich komerčních aplikací. Přirozené formy nanočástic vznikají mnoha různými biotickými i abiotickými mechanismy. V současné době jsou mimo jiné předmětem zájmu biotechnologické postupy využívající mikrobiální buňky/lyzáty nebo rostlinné tkáně a extrakty, a to zejména vzhledem ke skutečnosti, že tento přístup umožňuje větší kontrolu nad velikostí a tvarem produkovaných nanočástic a poskytuje možnosti jejich cílené povrchové úpravy (funkcionalizace). Cílem Nedílnou součástí práce bude charakteristika chemických a biochemických vlastností takto vytvořených nanočástic kovů.
kontaktujte vedoucího práce
Místo výkonu práce:
Ústav biotechnologie, FPBT, VŠCHT Praha
Endofyty rostlin jako přirozený způsob jejich ochrany
AnotaceDůležitou součástí rostlinné mikrobioty jsou bakterie, které se často aktivně účastní procesů, vedoucích ke zvyšování odolnosti rostlin vůči různým typům stresu. Tyto bakterie mohou potlačovat růst plísní nebo rozvoj virových onemocnění rostlin a také tvořit rostlinné stimulátory, např. kyselinu 3-indol-octovou. Práce bude zaměřená na práci s izoláty rostlinných endofytů, na testování vybraných biologických účinků (stimulace růstu rostlin, antifungální aktivita), dále na analýzu metabolických drah daných bakterií. U vybraného izolátu se počítá se sekvenací genomu a transkriptomickou analýzou za vybraných podmínek. Hlubší poznání metabolismu endofytních bakterií a jejich interakcí s rostlinnými buňkami může pomoci vývoji ochranných biologických postřiků rostlin nové generace, na bázi mikroorganismů.
kontaktujte vedoucího práce
Místo výkonu práce:
Ústav biotechnologie, FPBT, VŠCHT Praha
Fenotypy patogenních mikroorganismů vykazující vysokou virulenci
AnotaceFenotyp mikroorganismů je významně ovlivňován podmínkami okolního prostředí a je řízen různými regulačními mechanismy, kde příkladem může být mechanismus quorum sensing. Výsledný fenotyp lze charakterizovat na úrovni morfologických a fyziologických vlastností. Jedním z projevů konkrétního fenotypu bývá u pathogenních mikroorganismů vysoká virulence/vysoká produkce virulenčních faktorů. Tématem disertační práce je studium možností cíleného ovlivnění regulačních mechanismů vybraných pathogenních mikroorganismů potlačujících vznik fenotypů s vysokou virulencí. Nástroji modulujícími virulenci budou zejména přírodní látky zasahující do regulačních mechanismů mikroorganismů včetně jejich aplikací formou různých nanosystémů.
kontaktujte vedoucího práce
Místo výkonu práce:
Ústav biotechnologie, FPBT, VŠCHT Praha
Charakterizace probiotické bakterie <i>Clostridium butyricum</i>
AnotaceSporulující bakterie Clostridium butyricum může působit pozitivně jak ve střevním traktu člověka, tak zvířat. Přestože tato bakterie byla poprvé popsána v roce 1880, stále toho o ní víme velmi málo. Víme, že je heterofermentativní, přičemž tvoří zejména kyseliny a plyny jako hlavní metabolity, avšak regulace jejích metabolických drah, stejně jako okolnosti (podmínky prostředí nebo signální látky) vedoucí ke spuštění sporulační kaskády nejsou dobře popsány. Hlavním cílem práce bude popsat regulace metabolismu této bakterie, nalézt faktory vedoucí ke sporulaci a studovat interakce s dalšími střevními bakteriemi. Metody práce budou jak klasické, tak "omics" metody.
kontaktujte vedoucího práce
Místo výkonu práce:
Ústav biotechnologie, FPBT, VŠCHT Praha
Interakce biologicky aktivních látek a zástupců mikroorganismů gastrointestinálního traktu
AnotacePráce bude zaměřena na identifikaci a charakterizaci biologicky aktivních přírodních látek získaných např. ze zpracování vinařských odpadů (matoliny, třapiny, letorosty Vitis vinifera) a zjištění jejich vlivu na růst zástupců mikroorganismů trávicího traktu. Budou sledováni zástupci jak probiotických mikroorganismů (Lactobacillus, Bifidobacterium) tak zástupci oportunních patogenů a to jak ve formě suspenzního růstu tak jejich schopnost adheze a tvorby biofilmů. Interakce biologicky aktivních látek a mikroorganismů budou sledovány jak na úrovni potenciálu podpory či inhibice růstu tak na úrovni interakcí v biofilmu včetně produkce faktorů virulence u oportunních patogenů včetně sledování potenciálu synergického působení s antibiotiky.
kontaktujte vedoucího práce
Místo výkonu práce:
Ústav biotechnologie, FPBT, VŠCHT Praha
Kompozitní nanočástice s vysokou antimikrobní aktivitou
AnotaceNanočástice a obecně různé nanostruktury mohou disponovat vysokou biologickou aktivitou. Biologická aktivita je v tomto případě výsledkem souboru charakteristických vlastností těchto struktur, jako je jejich tvar a velikost a dále chemické složení. Původně převažující studium biologických aktivit nanočástic kovů a jejich oxidů se přesouvá ke kompozitním nanočásticím tvořeným například různými polymery a kovy. Prostorové uspořádání těchto kompozitů bývá často klíčové. Tématem disertační práce je nalezení vhodných postupů pro přípravu kompozitních nanočástic na bázi přírodních polymerů, jako například chitosanu a ligninu v kombinaci s různými kovy. Cílem bude získání nanostruktur s vysokou antimikrobní aktivitou využitelných zejména v medicíně a příbuzných oborech.
kontaktujte vedoucího práce
Místo výkonu práce:
Ústav biotechnologie, FPBT, VŠCHT Praha
Možnosti zvýšení stability nefiltrovaných piv z minipivovarů
AnotaceV České republice je v současné době více než 500 minipivovarů. Protože situace na pivních trhu se mění ve prospěch piv stáčených do lahví a plechovek, je nutné v minipivovarech učinit taková opatření, aby se nefiltrovanému pivu zvýšila jejich stabilita a tím i jejich skladovatelnost. V této práci budou odzkoušeny různé způsoby, které by nefiltrovanému pivu z minipivovarů pomohly zvýšit jejich mikrobiální a senzorickou stabilitu.
kontaktujte vedoucího práce
Místo výkonu práce:
Ústav biotechnologie, FPBT, VŠCHT Praha
Senzorické vlastnosti Českého piva
AnotaceTradiční české pivo se od zahraničních piv odlišuje svými specifickými senzorickými vlastnostmi, jakými jsou zejména vyšší hořkost a plnost. Tyto vlastnosti korelují s jeho specifickým chemickým složením, které je dáno způsobem výroby. Pivo, které splňuje podmínky pro označení „České pivo CHZO“ (2008/C 16/05) má oproti jiným zahraničním ležákům vyšší obsah hořkých kyselin, nižší prokvašení a obsahuje ve vyšších koncentracích také řadu zdravotně pozitivních sloučenin, jako jsou vitamíny skupiny B nebo antioxidanty. Soubor všech těchto látek dává pivu zcela specifický organoleptický charakter. Jaký podíl tvoří jednotlivé skupiny látek a jak působí jejich vzájemné interakce na celkové vnímání chuti a vůně piva není dosud objasněno. Pracovní hypotézou projektu je, že vyšší obsah aminokyselin v Českých pivech výrazným způsobem přispívá k jeho typickému senzorickému charakteru skrze různé senzorické interakce (synergie, antagonismus, aditivní efekt). Cílem této práce bude studium vlivu jednotlivých skupin látek piva na typický senzorický profil Českého piva, jak z kvalitativního, tak kvantitativního pohledu. Studován bude zejména vliv aminokyselin a heterocyklických sloučenin na senzorickou kvalitu piva a preferenci konzumentů.
kontaktujte vedoucího práce
Místo výkonu práce:
Ústav biotechnologie, FPBT, VŠCHT Praha
Vliv inhibitorů ze zpracování bioodpadů na biotechnologickou produkci chemikálií
AnotaceBěhem zpracování rostlinných a živočišných odpadů na substráty využitelné v biotechnologiích, dochází k tvorbě celé řady nežádoucích látek, které omezují růst mikroorganismů či negativně ovlivňují jejich produkční charakteristiky. Tyto látky jsou různé chemické povahy a jsou souhrnně označovány jako inhibitory. Předmětem této práce je sledování přímého působení vybraných inhibitorů na mikrobiální producenty rozpouštědel acetonu, etanolu a butanolu, případně dalších. A to jak z pohledu produkčních charakteristik, tak fyziologických změn mikroorganismů na úrovni transkripce genů, změn intracelulárního prostředí (pH, koncentrace ATP, NADH, ...), ovlivnění membránových funkcí (permeability a aktivity membránových pump) a buněčné diferenciace v rámci životního cyklu producentů.
kontaktujte vedoucího práce
Místo výkonu práce:
Ústav biotechnologie, FPBT, VŠCHT Praha
Vliv rostlinných silic na biofilm vláknitých hub
AnotacePřesto, že je adherovaná forma života mikroorganismů přirozená, biofilmy vláknitých hub jsou málo prozkoumané. Předmětem tohoto doktorského projektu je zkoumat způsoby tvorby biofilmů rody Aspergillus, Penicillium a Fusarium a jejich fyziologickou odezvu na přítomnost stresových faktorů v podobě fytochemikálií (např. rostlinné silice). Mykotoxiny jsou považovány za součást odpovědi fytopatogenních hub na stresové podmínky. O vlivu stresových faktorů silic na tvorbu mykotoxinů biofilmem plísní však chybí podrobnější informace. Projekt se zaměří na kvantifikaci produkce mykotoxinů a transkriptomické sledování genů biosyntetických drah mykotoxinů houbovými biofilmy v reakci na stres způsobený subletální koncentrací silic. Transkriptomický přístup dále umožní sledování celkové odezvy studovaných plísní na přítomné silice. U řady použitých fytochemikálií lze například přepokládat schopnost epigenetické modifikace houbové DNA. Dalším cílem proto bude odhalení molekulárních mechanismů, kterými silice ovlivňují metabolismus hub. V rámci velmi komplexních transkriptomických dat se zejména zaměříme na dráhy spojené s epigenetickou modifikací s cílem ověřit potenciál fytochemikálií jako epigenetických modifikátorů.
kontaktujte vedoucího práce
Místo výkonu práce:
Ústav biotechnologie, FPBT, VŠCHT Praha
|