Řekni nám něco o sobě:
Už od střední mě bavila chemie, VŠCHT tedy byla jasná volba. Na středoškolské stáži na Jihočeské univerzitě jsem přičichla k biochemii a mamka pro mě navrhovala její dvě oblíbená povolání, meteoroložka nebo sládková. Na VŠCHT jsem si tedy vybrala bakalářský obor biochemie a biotechnologie. Tam mě pak začala fascinovat mikrobiologie, protože mikroorganismy dokážou neuvěřitelné věci, např. degradovat polutanty, produkovat lidský inzulin nebo přežívat v extrémních podmínkách termálních pramenů. A pro další studium jsem si tedy vybrala mikrobiologii. Na doktorátu recykluji beton právě pomocí mikroorganismů, což by mělo snížit ohromnou uhlíkovou stopu stavebního průmyslu. Aby to jednou bylo využitelné i ve velkém měřítku, snažíme se hledat levné alternativy ke kultivačnímu médiu, bakterie kultivujeme na odpadech potravinářského průmyslu, peří, pivovarských kvasnicích nebo mlátu (nakonec tedy s pivovary aspoň spolupracuji). Kromě toho ráda sportuji – hraji ultimate frisbee (týmový sport s diskem), stala jsem se studentskou senátorkou v akademickém senátu a přidala jsem se k iniciativě Zeptej se vědce, protože mi záleží na tom, aby se veřejným prostorem šířily podložené informace.
Co tě nejvíce baví na práce vědce?
Různorodost, každý den vypadá jinak. A hodně mě baví i schůzky týmu na vyřešení nějakého problému, ten brainstorming, kde vymýšlíme co nejlepší řešení.
Co považuješ za své největší dosavadní úspěchy?
Získala jsem stipendium od společnosti ALS, čehož si moc vážím, ale v kariéře jsem na sebe asi nejvíce hrdá, jak jsem zvládla skloubit kariéru a sport. Zvládla jsem vystudovat magistra s červeným diplomem, do toho pracovat na částečný úvazek, kapitánovat můj domovský tým frisbee a dostat se do reprezentace, se kterou jsme získali bronz na mistrovství Evropy.
Proč jsi dala přednost vědě před komerční sférou?
Když jsem se na konci magistra rozhodovala, zda zůstat v práci, nebo jít na doktorát, cítila jsem, že bych se chtěla ještě něco naučit. A ve vědě se pořád něco učíte, nejen v laborce. Jsem nadšená i ze své vedoucí, beru ji jako mentorku, díky níž se posouvám dál.
Co bys vzkázala těm, kteří přemýšlí nad doktorátem na VŠCHT?
Posune vás to, pracovně i lidsky. Mám pocit, že na doktorátu rostu a dozrávám. Je to velmi zajímavá zkušenost, protože jste stále student, ale vlastně už pracujete, vedete svůj malý tým studentů a přechází na vás odpovědnost.
Jak se ti daří skloubit doktorské studium, akademickou angažovanost a sportovní kariéru?
Zatím dobře, hodně spím a dobře plánuji, všude tahám diář. A hlavně mě všechno baví, to se to pak všechno lépe dělá