Řekni nám něco o sobě:
Jsem čerstvým absolventem (12/2024) doktorského studijního programu Chemické inženýrství pod vedením doc. Pavlíny Basařové z Ústavu chemického inženýrství a mým školitelem specialistou byl doc. Marek Růžička z Ústavu chemických procesů AV ČR. Při studiu jsem se věnoval matematickému modelování vícefázových toků, a to primárně na případu jedné stoupající bubliny v různých nehybných kapalinách, a to jak čistých, tak kontaminovaných surfaktanty. Cílem mé práce bylo navrhnout a otestovat vhodný přístup, který je schopen zachytit ovlivnění pohybu bubliny vlivem povrchově aktivních látek. Momentálně pracuji téměř druhým rokem jako technický analytik ve společnosti NUM solution s.r.o., která se zabývá především numerickými simulacemi pro energetický průmysl (turbíny, kompresory) a automotive (aerodynamika, tepelné simulace).
Co tě nejvíce baví na práci v komerční sféře?
Nejvíce mě baví to, že se stále učím nové věci a zatím jsem nezažil stereotyp, což mě až překvapilo. Za necelé dva roky, co jsem v komerční sféře, jsem zažil řadu různých projektů pro automotive odvětví. První projekt byl dokonce i blízký tématu mého PhD studia (modelování vícefázových toků, byť ne plyn-kapalina, ale plyn-pevná fáze), což mě potěšilo, jelikož jsem mohl nabité zkušenosti ze studií rovnou aplikovat v praxi. Práce mě baví í díky tomu, že jsem se vždy zajímal o techniku jako jsou automobily nebo motocykly a jsem rád, že jsem si našel takovou pozici, kde svůj koníček mohu spojit s prací.
Co považuješ za své největší dosavadní úspěchy?
Za svůj největší studijní úspěch považuji dokončení doktorského studia na VŠCHT, byť ne vše probíhalo dle prvotního plánu a studium jsem si musel prodloužit. Dopisování disertace pak probíhalo během volných večerů a dovolených, jelikož jsem už byl tou dobou na kombinované formě studia a zaměstnán v mé současné práci. Z dalších studijních úspěchů bych zmínil 3. a 2. místo na Bažantově konferenci v letech 2019 a 2021, která je pořádána pro doktorandy z Ústavu chemických procesů AV ČR. Za největší mimoškolní úspěch považuji to, že jsem spokojeně ženatý, v brzké době se rozrosteme o jednoho rodinného člena navíc a že mě naplňuje má práce.
Proč jsi dal přednost komerční sféře před vědou?
Výběr nebyl vůbec tak snadný, jak jsem si představoval. Pracovně mě nabíjí takové věci, které nejsou příliš stereotypní, umožňují mi tvůrčí volnost a v případě, že jsem na něčem zaseklý, jsem rád, když od daného úkolu mohu odběhnout a věnovat se jinému problému v řadě. Tyto požadavky spíše splňuje práce v akademické sféře – během doktorátu jsem měl jasný cíl, ale to, jak k němu dojdu a jakých prostředků k tomu využiji, bylo víceméně na mně. Jelikož jsem nestíhal studium dle svých představ a končilo mi stipendium, porozhlížel jsem se po práci v obou sférách, ale pracovní nabídka z komerční sféry byla mému srdci blíže a splňovala lépe mé požadavky. Od mého nástupu jsem se zatím nepřestal učit novým věcem a kreativní přístup při řešení projektů je žádoucí.
Co bys vzkázal těm, kteří přemýšlí nad doktorátem na VŠCHT?
Studiem doktorátu na VŠCHT určitě neuděláte chybu, ať se pak vydáte jakýmkoliv směrem. Je pravda, že jsem při studiích nad svým rozhodnutím párkrát zapochyboval, ale zpětně to hodnotím jen pozitivně. Občas jsem přemýšlel, že se PhD studiem příliš úzce profiluji a že mi spousta dovedností chybí. Při pracovních pohovorech jsem si pak ale uvědomil, že mi studium dalo mnohem víc, než je modelování vícefázových toků. Naučilo mě analytickému přístupu k řešení problémů, prezentačním schopnostem a komunikaci. Nebojte se i zapojit do jiných školních aktivit než těch, které máte ve svém studijním plánu - např. díky aktivitě v Tutorském spolku jsem si vyzkoušel, jaké to je koordinovat reálný projekt.
Jaký význam má podle tebe propojení akademické sféry a průmyslu pro tvojí kariéru?
Jedna sféra bez té druhé prakticky nemůže existovat a propojení ve své práci vídám téměř na denní bázi. Software, který používám pro numerické simulace, by se bez základního a aplikovaného výzkumu neobešel. To, na čem se ve vědecké sféře bádá a pracuje, se pak často brzy objeví v novém vydání komerčních CFD řešičů, či jiných modelovacích softwarů, které se běžně v průmyslu využívají a pomáhají ve vývoji různorodých produktů, s kterými se pak člověk setkává v běžném životě (např. baterie do elektromobilů, kompresory u spalovacích motorů atd.).